Čejeni či Šajeni (vlastní název Tsi-tsi-stes = Naši lidé) žili původně na západní straně Velkých jezer společně s Arapahy. V 18. století jejich jazykem patřícím do algonkinské jazykové rodiny mluvilo asi 3000 lidí. Z původní vlasti je Dakotové vytlačili na prérie a z Čejenů se stali prérijní Indiáni. Dokonale ovládali posunkovou řeč, v níž byli označováni jako Pruhované šípy. Tlupy Čejenů se každoročně scházely ke společným slavnostem. Tančil se při nich Tanec Slunce, zasedalo shromáždění 44 náčelníků, 5 medicinmanů, 37 stařešinů a 2 dveřníků a volili se noví náčelníci.
Rozhodující roli v životě a společnosti Čejenů hrály válečné spolky. Především Psí bojovníci prosluli neohrožeností a nepřátelství k bělochům, s nimiž se střetávali až do roku 1864, kdy zahynul náčelník Vysoký býk.